Z několika mých posledních příspěvků na blogu jste mohli získat pocit, že se nějak moc montuju do marketingu. A není to úplně mylný pocit ;) Obchod a marketing jsou oblasti, které by měl každý, kdo to myslí s vyděláváním peněz vážně, myslet… vážně. Dnes tu mám další příběh o tom jak se vlastně ten “markétink” nemá dělat.

Aby se to nepletlo, opět jde o příběh kamaráda. Ale jiného než toho, co si pamatujete, že provozoval hotel.

Tenhle má blog. Celkem solidně navštěvovaný. Bylo nebylo, přišel mu email, který se jmenoval “Pozvánka pro novináře” a obsahoval pozvánku na akci tématicky velmi blízko zaměřenou k obsahu jeho blogu. Na konci pozvánky byl dokonce kontakt pro registraci novinářů na akci.

Kamarádovi se ta akce líbila a tak nelenil a projevil aktivitu – promptně otiskl pozvánku na akci na svém blogu a poslal pořadatelům akce email s odkazem na článek s prosbou o akreditaci a s příslibem dalšího článku po návštěvě akce.

Odpověď od pořadatelů na sebe také nenechala dlouho čekat. Slušně mu poděkovali za článek a zájem. A abych nezapoměl, taky ho slušně poslali do patřičných míst s odůvodněním, že akreditace poskytují jen televizím a tištěným médiím…

Mimochodem, nepíše se rok 2011???

Tak jsme si společně posteskli, že nechápeme, proč někdo posílá pozvánku na akci někomu, kdo provozuje internetové (= netištěné) médium a ještě ji honosně nazve “Pozvánka pro novináře”, když pak zájemce odmítne. A ještě s takovouhle “výmluvou”.

Nebylo by pro pořadatele akce výhodnější, kdyby toho blogera, co se aktivně o jeho akci zajímá, na akci pustil? Cena? Nula, nula, nic – akreditace přeci nejsou na prodej.

A co by za to pořadatel akce získal? Přeci má být něco za něco, že? Třeba minimálně dva články s odkazy. S velikou pravděpodobností oba články v pozitivním duchu. Ochotu blogera otisknout v budoucnu zdarma i další pozvánky nebo příspěvky od pořadazele akce. Velmi pravděpodobně by pořadatel získal v mediálním světě spojence, který by mu byl nakloněn a který se upřímně (pozor – to je velký rozdíl oproti většině novinářů z tištěných médií a televizí!) zajímá o jeho akci.

A co získal pořadatel ve skutečnosti? Nezískal nic pozitivního. Jen se projevil jako zmatenec (viz název pozvánky) a někdo, kdo nepochopil, o čem dnešní mediální svět je a že nějaký bloger mu ve finále může být víc prospěšný než celý televizní štáb z TV či pořadu s minimální sledovaností (chápete, kdo se může dívat na blitku TV Metropol?).

A abych nezapoměl, možná ještě získal uznání profesionálů z holubí letky.

Je jasné, že to, že je někdo bloger, mu ještě nedává automaticky právo na akreditace na akce – zas tak naivní ani jeden nejsme. Ale když už ho pořadatel sám pozve, tak by to pozvání měl dotáhnout do konce (zvláště, pokud již dostal něco předem – článek o akci v tomto případě) a ne ho odbýt hloupoučkou výmluvou. Takto se marketing akcím opravdu nedělá.