Asi máš na to auto z bazaru štěstí. I když i mezi mými známými je to tak půl na půl – někdo je spokojený, jiný ne. Jde o štěstí při výběru auta (nebo o šikovného poradce, jak píšeš i ty), ale taky si myslím, že nemá smysl si kupovat nové auto, co akorát sjelo z výrobní linky. I ty jsou poruchové a navíc fakt pekelně drahé.

Viktor: Já mám zase známého (dokonce prodejce vozů nejmenované značky – Citroen ;)) a ten ačkoli je přímo u zdroje, tak si vybral bezporuchový nový vůz až na třetí pokus. Vždycky to je hodně o štěstí, na jaký kus (ať už nový nebo ojetý) natrefíš. Máš ojetá auta, do kterých nic nenacpeš, máš nová, která jsou každou chvíli v servisu.
Tvému známému se divím, že do auta nacpal polovinu jeho kupní ceny na opravy (jak staré to auto bylo v okamžikou koupě a kolik mělo najeto?) – to nebyla dobrá koupě a nedívím se tomu, že jsi pro koupi nového auta.
Ale obecně vychází ojetá (ne vraky :)) levněji.

jezevec: Jasně, dáš 100 tisíc na údržbu auta koupeného v bazaru. Ale to koupíš třeba za 250, takže celkové náklady jsou 350 tisíc. To samé nové může klidně stát těch třičtvrtě milionu, co se píše v článku. Sorry, ale ne každý je milionář, aby mohl dát takové prachy za káru pro rodinu.

Jasně, nový auto je sice fajn, ale ta ztráta hodnoty to nevyrovná. Odjede ze showroomu a klidně i třetina hodnoty je fuč… Tak bohatých bude mezi námi asi hodně málo, proto pro našince je nejrozumnější volba ojetina.

Pro nás normální smrtelníky ojeté, protože luxus nového si těžko můžeme dovolit. Když si člověk uvědomí, že přijede ze showroomu domů a už to auto ztratilo 100 tisíc na ceně, tak nemůže zamířit jinam než do autobazaru. Naštěstí už dnes existujou i solidní bazary, takže i normální smrtelníci dosáhnou na solidní stroj.

Každý nechť koupí to, na co má. Bohužel pro nadpoloviční většinu Čechů je nové auto těžko dostupným luxusem. A kde jinde pak už auto sehnat než v bazaru, že? Když mám známého, který mi prodá svoje auto, tak jsem vyhrál, ale to většinu z nás nepotká. A než kupovat od někoho neznámého na ulici, to radši zajít do solidního autobazaru. Bohužel řada lidí se orientuje jen podle ceny a pak se diví, že naletěla. Poctivý autobazar prostě nemůže mít nejnižší ceny, to odporuje elementární logice. Zázemí, technické vybavení, personál – to všechno něco stojí. Když si na dvorku otevřu bazar a budu tam prodávat bouračky, tak můžu dosáhnout na nejnižší ceny. Lidi si pořád neuvědomují, že zázraky se nedějou…

Antonín Topol: Asi nejlépe přes kladné reference těch známých, co si tam něco koupili. Popř. přes net. Jinak to nepůjde.